čtvrtek 12. dubna 2012

Modřín

Moje maminka na skalce, asi rok 1944
Pamatuješ se na ten velký modřín nad skalkou? zeptala se mě onehdy teta Alenka.
Na modřín nad skalkou se nepamatuji.
Pěkný velký modřín a pak najednou uschl, řekla teta.
Ani na uschlý modřín si nepamatuji. Nepamatuji se, co bylo po válce, jak si někdy myslí maminka s tetou, a ani si nepamatuji, co bylo před válkou, jak byla mnohdy přesvědčená babička. Nad skalkou si pamatuji třešně. Pozdní černé třešně, čtyři, pět stromů, na jeden z nich se výborně lezlo. Jenže ani na fotografiích ten modřín nikde není.

Až  teď jsem ho našla! Tady je.
Pokud byl takhle mladý na konci války a uschl jako velký strom, pak jsme se spolu na zahradě asi minuly. Modřín uschl, když jsem se narodila.
Zítra se zastavím v zahradnictví, jestli nemají malé modříny. A vysadím jeden nahoru k plotu. Ne nad skalku, tam by nejspíš zase uschl.

Žádné komentáře:

Okomentovat