pátek 15. prosince 2017

Už i já, Brute...

Bolí mě v krku. To je tou školou. Hromady neznámých bacilů.
Takže se léčím trajdáním.

Včera jsem předala šátek na přání. Snažila jsem se šátek nejdřív vyfotografovat na školním dvoře (foto 1), ale bral ho vítr. Tak je to skoro vždycky. Ať vítr vezme čert!
Pak jsem zašla do pojišťovny ohledně dopravní (ne)hody. Bez fotografie.
Následovala čokoláda a makový dort v Mamacoffee (foto 2), plus háčkování, žejo.
Cesta do sokolovny v Polské. Pěkně bubácký dvůr.
A setkání s Evou zoči-voči, steh by steh.
Už i já mám svůj vlastní hithitový výtisk (foto 3).
Ve  Square Café s Kamilou a její novou knihou (foto 4). Vernisáž to nebyla a výraz křest knihy se mi moc nelíbí. Takže setkání.

A dnes? Poslední dvě řady šátku pro Lenku, Melichar + Mikuláš a nejspíš spousta zázvoru.
Kdo ovšem bude číst ty korektury?!


 


pondělí 11. prosince 2017

Lahodná smrt 2


U Myšáka v přízemí.
V patře se mě zeptali, co říkám na přestavbu. Hm, nevím. Vývoj nezastavíš, že jo.
Dort byl ovšem skvělej.

čtvrtek 7. prosince 2017

Lahodná smrt 1


Řekla jsem si, že si to nečekané pražské školní intermezzo co možná nejvíc užiju. Po tolika (přetolika!) letech práce ve středu města. 
Takže jezdím tramvají a koukám. Chodím po ulicích a koukám. Těch kaváren! Těch cukráren! Těch lidí! A tak dále...

Takže dneska Styl & interiér a jejich hruškovo-makový dort a drobet háčkování. Prostě Lahodná smrt.



úterý 5. prosince 2017

V neděli třetího



Konečně jsem se dostala k šátkům. To to trvalo.
Připadám si jako buldozer, který před sebou valí všechno možné do časově nespecifikované budoucnosti, a místo aby se cestou množství zmenšovalo, naopak všeho přibývá.

Takže hromada Fler/dárky/strejček Příhoda (a ten monetovský asi já) plus hromádka sem.



pondělí 4. prosince 2017

V sobotu druhého





Nás pět rozostřených kamarádek z gymplu a po roce naše další jízda/árna. 

A jedno náhodné setkání, a o to milejší. Bože, jak ten čas letí...

Dobře, dobře, říkala jsem, že na Hrad nepůjdu, dokud tam ten zabarikádovanej bude, ale impresionisti jsou impresionisti. Takže se vypravím určitě ještě jednou. 


neděle 3. prosince 2017

V pátek prvního



V pátek jsem jela s kamarádkou R do Drážďan a zpět. Žádné umění, žádné kostely, žádné procházky, dokonce ani žádnej předvánoční ajrkoňak. Můj cíl byl jediný: kožené zimní boty. Během třiceti minut jsem koupila dvoje boty velikost 42 (zkuste v Čechách koupit jedny...) a čtyři proužkovaná trika a po zbytek pobytu za hranicemi jsem fungovala jen jako doprovodné háčkující zavazadlo.


úterý 21. listopadu 2017

Zvony a páv





V neděli v poledne jsem se víceméně náhodou ocitla ve Vojanových sadech. Právě v katedrále zvonili Anděl Páně. Poslouchala jsem, jak vítr tu zesiluje, tu utišuje vyzvánění, a háčkovala jsem. Pak mě přepadl páv.

Nebylo to ovšem to nejpřekvapivější, co se mi toho dne stalo.


pondělí 20. listopadu 2017

Zimní spánek

foto internet

Blog bude teď nějakou dobu podřimovat. Zimní čas zahradní mezisezony k tomu vlastně docela vybízí...
Takže zkrátka nový režim: možná tu a tam drobet zahrady, něco háčkování, snad pěkná knížka a doufejme hodně fajn výletů.

Ale tady, tady to ve všedních dnech nespí...

pátek 17. listopadu 2017

17


Červenomodrobílý den.
Dnes ovšem podivné světlo, podivná atmosféra.

Nový šátek na přání z červené (mnohem tlumenější než na fotografii) Lace od DROPS a přadeno modré (mnohem jasnější než na fotografii) téže značky.

úterý 14. listopadu 2017

Konec sezony




Konec sezony se tentokrát kryl s tapířím víkendem. Takže kytara, spousta vzpomínek, ještě víc legrace, pivo/víno, svatomartinský opeřenec, práce na zahradě, další práce na zahradě, dort a velmi nevyspalí účastníci. Těším se napřesrok na pojedenácté.
Ať žije sezona 2018!


pátek 10. listopadu 2017

Předvečer svatého Martina


Doufám, že bílý kůň přikluše až v neděli.
Zítra je třeba uzavřít sezonu.
Ještě zítra.

čtvrtek 9. listopadu 2017

Ty fakt neumíš anglicky?


... se před několika dny podivila moje pradávná kamarádka z dětství, když jsme na sebe po téměř čtyřiceti letech pokřikovaly z pokoje do pokoje jako po večerce na škole v přírodě.
Fakt neumím. Fakt neučila. Fakt nikdy.
Ale anglická slova v českém kontextu mě baví.
Chci říct, že mě baví je luštit. Ta víceslabičná samozřejmě.

Giveaway.
Toho je plný internet.

Zbavit se něčeho? Dát pryč? Postrčit na cestu? Poslat do světa?
Nebo blogískově: Rozdáváníčko? Dárečkování?

Proč o tom ale píšu? Bude se tu snad něco rozdáváníčkovat? Tady ne, to se musíte postrčit pryč, giv(o)véj!


středa 8. listopadu 2017

Mrholí


Mrholí od rána. A tak topím v kamnech, pobíhám po domě, poslouchám Psa baskervillského, snažím se pracovat, snažím se vyfotografovat aspoň jeden šátek - poslední marně.

Tentýž šátek na témže místě s odlišným světlem zde.

pondělí 6. listopadu 2017

Strakatý kůň


U Strakatého koně, listopad 2017.
Jako vždy s Vlněnými sestrami: skvělé, skvělé, skvělé.

A to jsem tentokrát vzdala vzorníček, nešla do lesa a místo háčkování jen zavile párala.

Těším se příště!






pátek 3. listopadu 2017

Maruško, mazej pro jahody!


Druhá jahůdková sezona je v plném proudu.

čtvrtek 2. listopadu 2017

Výstava

Už posledně jsem se u těch snímků zastavila, je to Helfenburk, není to Helfenburk...
Dneska mě dostala ta obloha nad kostelem.

středa 1. listopadu 2017

Chmurná...

... nálada.
Hm.

pondělí 30. října 2017

neděle 29. října 2017

Aronie


Aronie zasazeny. 
Samozřejmě ne dnes, to by nás to odfouklo.
Ještě chybějí maliny. Snad nebude v týdnu pořád chumelit.



sobota 28. října 2017

Moruše republiky


Dneska pořádně fouká. Úplnej vichr z hor.
Jenže včera jsem přivezla ze Stříteže moruši bílou (Morus alba), pěknou, na kmínku, takže vítr nevítr, sázelo se. Je to můj třetí (a poslední) morušový pokus. 

Ale vyjít by to mohlo, když je to tentokrát moruše republiky.


pátek 27. října 2017

Na schovávanou...




... si s námi slunce hrálo celé odpoledne. Nejprve se schovalo za tak dramatická mračna, div že nezačalo sněžit, pak pálilo ze všech sil, a když jsme se nakonec vypravili do zahradnictví, lilo jako z konve, a střítežské vřesy jsou tedy poněkud rozmlžené.

Ale mám moruši!