pondělí 16. října 2017

sobota 14. října 2017

pátek 13. října 2017

Jablko nepadlo daleko od stromu...


... naopak se drželo větve zuby nehty.
Naše první (a zároveň jediné) Boikovo.


čtvrtek 12. října 2017

Definitivně


Definitivně je po ní.
Takový je konec jedné plané třešně v našem lesíku.

středa 11. října 2017

Baltský les


Letos jsem si od moře přivezla les. V téhle modré piksle od zmrzliny. Sucho, horko a moje zapomnětlivá hlava udělaly své, a tak přežily pouze čtyři semenáčky borovice.
Tyto.
Zasadila jsem je do čtyř kuláčů nebožtíka zelenáče, protože jinak by v našich saharských podmínkách neměly šanci. Výsadka do pařezů a ztrouchnivělého dřeva se zatím osvědčila ze všeho nejvíc.

Další díl zpravodajství na jaře.





úterý 10. října 2017

Pružně a rychle (CRAFT ON 12)



Rychlý a pružný je/bude tento malabrigový šátek, zatímco já jsem nějaká pomalá a zkostnatělá.

pondělí 9. října 2017

Makáro, makáro




Floxy přesazeny.
Loňské horké léto jim nepřidalo, letošní vedro je dorazilo.
Na dolní zahradě jim bude snad lépe.
Ostatně vracejí se na prapůvodní místo.


neděle 8. října 2017

Dub

Dub u Prachatic.
Jezdíme se tu a tam podívat, jak si za kopcem vedou.
Manželé di Battaglia si vedou dobře: pan baron právě dopokládal elektrické kabely v novém salonku, paní baronka vařila zedníkovi oběd. Nedávno oslavili zlatou svatbu.










V jednotlivých místnostech, tu na parapetu, tu na křesle, se povalují fotografie stavu zámečku po převzetí. Tohle (a mnoho přemnoho podobného) by se mělo vysílat denně a povinně: tak vypadá reálná tvář socialismu. Pošpinit, zničit, zdeptat, ukrást, zabít, znovu ukrást, znevážit, utýrat, vyhnat, lhát, zrazovat, zmanipulovat, poštvávat atd. atd.



sobota 7. října 2017

A dneska...



... aprílové počasí: slunce, deštík, slunce, deštík, vítr, duha, deštík a tak dál až do večera.





pátek 6. října 2017

Nečekaně slunečné dopoledne



Poslední roky se moje maminka chová jako obzvlášť pesimistická rosnička: Bude zima a bude pršet/foukat.
Smějeme se jí pokaždé, když se splete. Dneska se chechtáme už od samého rána. Stačilo se kouknout z okna.


čtvrtek 5. října 2017

U plotu


U plotu se astry drží ze všech sil. A kvetou. Ostatní astry na zahradě to v letošním horkém létě vzdaly. Zřejmě definitivně.

středa 4. října 2017

Šálivě hrášková

Mám z toho dětinskou radost.
Vybrali mou Princeznu na hrášku.

A zrovna tu neojobyčejnější granny v zelenofialových pruzích.


úterý 3. října 2017

Vedle jak ta bedle

foto maminka

Dnes oběd z našeho lesíka.

pondělí 2. října 2017

Takže ty barvy...


Když barevnější, tak pořádně barevnější.
Narozeninová kytka a růžové špagetové klubíčko na vzory. Nebo na stehy? Nebo na co?


neděle 1. října 2017

Barvy

Řekla jsem si, že se v následujících týdnech víc soustředím na barvy.
Moje stereotypy jsou čím dál šedivější totiž.

Takže slézová růže, větrem polámaná, a přesto stále rudě kvetoucí.

sobota 30. září 2017

Poslední...

... letošní.

pátek 29. září 2017

Na svatého Michala...


... javorové listí zlátne a všude se kutálejí lesklé kaštany. Ne však letos!
Doubek na kraji skalky se oblékl do vodnického a září jako semafor přes celou zahradu.


čtvrtek 28. září 2017

Pros za ny Boha

Na jaře 1986 jsme v jakémsi mladickém pohnutí mysli zasadili na okraji jednoho lesíka dva kolomažnické javory. V prvních letech jsme do těch míst tu a tam zajeli, lokálkou a pěšky do pořádného vrchu. Zvěř udržovala řadu roků naše javory zhruba v metrové výšce. Bylo to docela zklamání.  

Uplynula léta a prodírali jsme se zase trnkovým houštím a mladým doubím. Tady někde by možná... a dívali jsme se přitom pozorně pod nohy, abychom snad jednoho z těch ohryzaných chudáčků nezašlápli. Pak jsme zvedli hlavy a vida, nad našimi hlavami se vítr prohání v javorových větvích.

Pěkně sentimentální historka, co? Snad to aspoň trochu vyváží ty obzvlášť nepovedené svatováclavské fotky.


středa 27. září 2017

Rostou?


Zpočátku to vypadalo, že rostou jen muchomůrky.
A že suchohřiby rostly někdy před týdnem, leda.

Ale nakonec jsem přece jen něco nasbírala.


Pak se na boubínské svahy snesl pravý šumavský aerosol, v porovnání s nímž je každá mlha suchá, a z výhledů nebylo nic.
Podmračená Svatá Maří.

Vzpomínám si, jak jsme se dávno pradávno bavívali cestou do Vimperka, co asi bude tentokrát napsáno na rozcestníku. Svatá Máří? Maří? Svatomaří? Soudruzi zjevně trpěli názvoslovnými potížemi.